Povídky ze života - Jak Marek předal svoji firmu

Zakladatel firmy a vynikající manažer, přenesl firmu ze skromných počátků na mezinárodní scénu během 30 let úspěšného vedení. S postupujícím časem však jeho myšlenky častěji mířily k odpočinku stráveném na klidném místě. Ale předání firmy, kterou vybudoval, bylo jako předání koruny království. Jeho syn, Roman, byl přirozeným nástupcem, ale jejich rozdílné hodnoty a přístupy vedly k napětí a konfliktům. 

Marek byl skvělý manažer, firmu založil před 30 lety a od té doby ji úspěšně vedl. Z malé české firmy se stal uznávaný rival na zahraničních trzích. Firma rostla, vzkvétala a jak šel čas, Marek stále častěji snil o tom, že podzim života stráví na malém ostrůvku, kde si bude užívat západy slunce se sklenkou dobrého vína, svojí ženou a úsměvem na rtech. Za dobu svého života toho dokázal opravdu dost. Dávat práci desítkám lidí a to i v nejistých dobách, revitalizovat staré haly na nová a krásná pracoviště, prodávat své produkty do vyspělých průmyslových zemí, to je dost na jeden lidský život i v dnešní době.

Jenže když něco budujete od píky, stáváte se dost často nepostradatelným v mnoha ohledech. Odejít z firmy na odpočinek, když je vaše vlastní, vyžaduje jako v době králů, najít někoho, kdo si tu korunu s celým královstvím vezme na svoji hlavu a bedra.

Roman byl synem Marka a ve firmě v podstatě vyrůstal. Nejen že ve firmě trávil čas už od mládí a znal tu každý šroubek, vystudoval obor a byl skutečným odborníkem na to, co firma vyráběla i prodávala. Pokaždé když Marek snil o večerech u moře a dobrém vínu, přemýšlel o tom, jak firmu Romanovi předat. Roman byl opravdový odborník, ale vyrostl v už v jiné době. Jeho hodnoty a vnímání byly jiné. Mnoho věcí ve firmě i u zákazníků viděl jinak. Rozhodoval se jinak, vnímal jiné priority, nesouhlasil s mnoha rozhodnutími. Čím víc se snažil Marek Romana přesvědčovat o své pravdě, tím větší nesoulad mezi nimi vznikal. V posledních měsících byla situace už neudržitelná. Společné schůzky a porady končily otevřenými konflikty, klíče od auta létaly po stole stejně jako ostrá slova. Občas to vypadalo jako v aréně, kde jen jeden může být vítěz. Předat firmu někomu cizímu však bylo nemyslitelné. Jak vyřešit konflikty, jak najít soulad a jak v klidu odejít na svůj zasloužený „ostrov“, to byly otázky, které Markovi nedávaly spát.

Shoda náhod, chcete-li tomu tak říkat, způsobila, že se firma rozhodla pro analýzu procesů. Analýza měla prokázat nedostatky v práci Romana a jeho lidí, protože v té době kromě sporů mezi oběma manažery došlo i k výraznému poklesu tržeb. To, co na začátku vypadalo jako křižácké tažení, se však změnilo zcela nečekaně v obrovskou výhru pro všechny.  

Jak analýza postupovala mezi odděleními jeden proces po druhém, odhalila mnoho nedostatků, které však nesouvisely s oddělením a procesy Romana, ale úplně s jinou částí firmy. Překvapivě analýza pozoruhodně otevřela Markovi oči a umožnila mu výměnu klíčového člověka ve firmě, který se v podstatě jen vezl a schovával za cizí výsledky. Firma tak obrovským způsobem odbrzdila a nastartovala díky novému vedení tohoto úseku obrovské množství inovačních aktivit. Roman se díky procesům ve svém oddělení najednou dokázal dívat na své výsledky a své vedení týmu úplně jinak. Místo starého „tak jsme to vždycky dělali“ začal pracovat s plánováním a vyhodnocováním aktivit a čísel v dříve nevyužívaném modulu CRM. Začal sledovat trendy ukazatelů, o kterých dříve vůbec nepřemýšlel a jeho porady se záhy staly nejkratšími a nejlépe připravenými v celé firmě. Tyto dílčí úspěchy měly dopad do řízení firmy i atmosféry ve firmě. Ale to nejlepší, co Marek oceňoval na celém tomto procesu bylo, že jeho syn byl zase jeho synem. Najednou bylo zřejmé, že jsou oba pánové na stejné lodi a vůbec nepochybují o jejím směru. Marek navíc díky procesní analýze pochopil, že bez popsané strategie to už dál nepůjde, že musí firmu předat ve stavu pevném, zdravém a s jednoznačným azimutem. I když by měla být strategie na začátku, jak se říká, konec dobrý, všechno dobré. Proces tvorby strategie byl pro Marka obrovským „aha“ momentem. Konečně všechny ty ideály, slova a proslovy dokázal popsat na několik klíčových sdělení,  která byla nezpochybnitelná pro každého, kdo ve firmě pracoval. Poprvé v životě se podařilo rozpadnout tyto strategické cíle do takových cílů a projektů, že šlo jejich postup monitorovat, vyhodnocovat a řídit. Po třech letech se podařilo otevřít další nové trhy, v této strategii vyhlášené, o kterých si v prvním akčním plánu nikdo nemyslel, že se to podaří tak rychle. Ale jak se říká, na co zaměříme pozornost, to posilujeme, to přitahujeme. Tato firma se rozhodla změnit to, kam upírala svoji pozornost. Místo zaměření se na to, co nevíme, se zaměřila na to, čeho chce dosáhnout a prošla trnitou cestou akčních plánů k tomu, aby toho i dosáhla.

Jsem moc vděčná, že jsem měla tu čest v této firmě pracovat a být u toho, jak popsané procesy vybudovaly pevné základy pro novou vizi a předání vedení z otce na syna.

Hodně štěstí všem, kteří se připravují na to, uvolnit své místo svým nástupcům.